Last weekend of September was a time of first winter storm in Utah, but this did not deter us from going south. The plan was to hike in the La Sal Mountains on Sat. and bike some trails around Moab on Sun.
We traditionally drove down on Fri. night, leaving SLC in a heavy thunderstorm (also becomes a tradition). However, the skies were clear above the La Sals, and we set a camp at the end of the road in Gold Basin, below the three highest peaks in the range. The plan was to hike them next day.
We woke up into a cold cloudy morning, but the sun was peeking out once in a while. We set out quite late, at about 9.30, and did not manage to climb up more than 300 vertical meters before the low clouds came. By noon it was snowing lightly. In about another 30 min, the skies got black, the snow got thicker and wind blew the hard snow right to our faces. We turned around at ca. 3500 m., probably 1/2 under the Mt. Tukuhnikivatz summit, right after we heard the first thunder. We were in the trees in about 10 min, and there already was about an inch of snow on the ground. In about an hour we got down to the car and drove down to Moab. The snow stopped at about 8000 ft. (the cars were parked at ca. 10000 ft.). We went directly to the campground in the Sand Flats, which was pretty empty. Unfortunately, it started to rain right when we got to the campsite, so I just quickly built tent and we drove to the Arches NP visitor's center to warm up and wash. We got back to the campsite at. ca. 5.30pm, right when it stopped raining. I was still kind of excited, so I went for a ride on the Slickrock Trail. Although I did not plan on it initially, I rode the whole main loop (11 miles) in about 1.5 hr., and got out right before it got dark. I should have brought with me my new lamp and I did not have to hurry so much. The rest of the evening went the standard way, dinner, fire, and boiled wine.
For Sun. I planned to ride the Gemini Bridges trail, about 10 miles air distance east of Moab. It is a point to point ride, ca. 13.5 miles. I first planned to close it up to a loop with about 11 mi. road ride. However, due to my Sat. evening riding adventure, I did not feel like riding much on the road. Fortunately, our friends Mari and Rob planned to hike in the Arches so they were happy to drive my car from one trailhead to the other. We started the ride at ca. 10.30am, it was still chilly. I have sent Dina directly to the Gemini Bridges, about 6 mi. away, and myself headed north towards the rim above Sevenmile and Moab Canyons. The terrain was a decent jeep road all the way to the rim, where I got around noon. Then came the hard part. On the map, there was a jeep road that directly leads down to Archs Pasture and the Bridges. However, it took me a while to find it. Another problem was to keep on the road, as it was crossing several slickrock plateaus and the cairns were quite far away from each other. It took me about an hour to get through these several miles and then I zoomed on the gravel roads toward the Gemini Bridges, where I was greeted by upset Dina, who was waiting for me there for good 2 hours. Then the trail continues on a 4wd road down towards Little Canyon and turns east to the Moab Canyon and trailhead. We were at the trailhead at about 3.30 pm. The trail itself is pretty easy, mostly downhill. Even the side trip I have done was not too difficult, there were several short steep hills, but nothing serious for someone used to the Wasatch climbs. The length of my ride was about 45 kms (my computer is in cms ;-) ). Since it was still relatively early, and I did not feel like sharing the road with the RVs, we went up Hwy. 191 for several more miles and did the Monitor and Merrimac Trail. The wussy one is a loop about 8 miles, which is nicely marked. First few miles go on a dirt road which slowly deteriorates. Then follows about 4 miles of slicrock, circling around two buttes. The last stretch is again a jeep road on a sandy bottom of Mill Canyon. I did not have enough after the slickrock stretch so I decided to go up Mill Cyn. towards Merrimac and Monitor Buttes, about 3 more miles away. The road there was quite sandy at spots. The map I have suggests that it's possible to make a loop around the Merrimac, which I did. It was quite nice for about 2/3 way around the butte, mostly slickrock. However, then I got misoriented and descended into a wrong valley. I should have stayed on the slicrock a bit longer and continue circumnavigating the butte. Needless to say, there are no cairns or any other orientation points, so it's pretty easy to get off a decent trail. I ended up pushing the bike for about a 2/3 miles in the sand, until I got back to the road north of Merrimac. Then it was a quick 0.5 hr. ride back to the car. The rest of the day was uneventful, drive home.
Začátek stezky v Gold Basin v sobotu ráno
Pohled na Mt. Tukuhnikivatz z údolí.
Pohled na kempoviště ze svahu pod Mt. Tukuhnikivatz.
Pohled nahoru ze stejného místa.
Pohled k menšímu vrcholu SZ od Mt. Tukuhnikivatz zhruba od hranice lesa.
Panoráma zhruba z nejvyššího místa kam jsme se dostali.
Zpátky v lese během bouřky při které sněžilo.
Začátek stezky když jsme se vrátili.
Hory z křižovatky La Sal loop road a Gyeser Pass road.
Pohled dolú Mill Creek kaňonem z La Sal loop road.
Pohled k Mt. Tukuhnikivatz z loop road.
Panoráma dolů k Moabu z loop road.
Pondělí ráno v kempu Sand Flats, pohled k Moab Rimu (skály západně od Moabu).
Pohled k La Sals ze Sand Flats.
Na začátku stezky Gemini Bridges.
Panoráma k Sevenmile kaňonu, jeho menší přítok je v popředí.
Panoráma ze skalisek západně od Moab kaňonu k jihu, Archs Pasture je ta rovina v okolí.
Panoráma Moab kaňonu ze skalisek na západ od něj.
Pohled ze skalisek západně od Moab kaňonu na sever.
Pohled nahoru k skalám nad Moab kaňonem, na několika z těch pískovcových plošin bylo složité sledovat stezku.
My dva na Gemini Bridges.
Dina bojuje se stezkou kousek pod Gemini Bridges.
Stezka v Little Canyonu.
Skála vypadající jako pták, strážící vstup do užší části Little Canyonu.
Stoupání z Little Cyn. k Moab Cyn..
Monitor a Merrimac z jižní části okruhu M&M (pohled na jih).
Na pískovcové plošině na stezce M&M, pohled k SV.
Pohled ze stejného místa na SZ, k Mill Cyn.
Panoráma z pískovcové plošiny západně od Courthouse Rock k severu.
Monitor Butte z pískovcové plošiny mezi Monitorem a Merrimacem.
Pohled k Mill Cyn. ze stejného místa.
Opět Monitor, pohled na jeho uzší část.
Merrimac Butte ze stejného místa.
Toto by se dal nazvat podzimním výletem do slot kaňonů. Rozhodl jsem se zajet do oblasti Escalante ve středu jižního Utahu, protože to je jedna z mála oblastí, kterou jsem důkladně neprozkoumal. Jízda z SLC do města Escalante trvala asi 4.5 hodiny, hustota dopravy byla mírná, vyjeli jsme asi v 7 večer tradičně za deště. Hlavní atrakci jízdy byl jelen ve středu silnice v oblasti Boulder Mountain. Zpomalil jsem a objel ho zprava, naštěstí se nepohnul. Z Escalante to vzalo asi dalších 45 minut jízdy po štěrkové silnici Hole in the Rock Road, po asi 35 km jsme dorazili do plánovaného nocležiště, kde silnice přejíždí vyschlé koryto Dry Fork Coyote Gulch.Víkend v okolí Escalante
Na sobotu jsem měl naplánováno sejít údolím Dry Fork asi 3 km (které je asi na 1 km dosti úzké), a pak prozkoumat tři sloty které na dalších asi 5 km ústí do Dry Fork, Peekaboo, Spooky a Brimstone. První kilometr Dry Fork bylo jenom koryto, avšak občasné bahno po dešti v polovině týdne nevěštilo moc dobrého. Jakmile se kaňon trochu zůžil, tak se objevily kaluže a v několika místech, kde byl kaňon tak metr široký byly dost dlouhé a tak po lýtka hluboké. Podařilo se nám přes ně nějak přelézt, ale byli jsme dost od bahna. Poslední část Dry Fork kousek nad Peekaboo byla sice bahnitá, ale bez kaluží. Asi 50 m pod místem kde končí úzká část Dry Fork, na levé straně, je Peekaboo slot. Hned pod vstupem je asi 4x4 m jezírko tak po kolena hluboké. Odtud bylo nutno vylézt asi 2 m po skále, naštěstí tam byly vytesané díry na nohy. My jsme jezírko přešli suchou nohou tak, že jsme tam naházeli pár kamenů a klacků. Kousek výše bylo několik dalších schodů tak metr vysokých, přes které se s botami od bahna a písku nelezlo nejlíp. Nakonec došlo i na lano, kterým jsem Dinu vytáhl přes několik nejobtížnějších úseků. Až pozdeji jsem se dozvěděl, že obtížnost Peekaboo
je 4+, což znamená lezení za použití rukou a občas i lana.
Dry Fork a Peekaboo nám zabraly víc času než jsem původně plánoval, z Peekaboo jsme vylezli asi v 12.30. Sešli jsme zpátky do Dry Fork, v této oblasti je několik možností jak se z vrchu dostat do kaňonu Dry Fork.
Pokračovali jsme dolů po proudu Dry Fork, přes další dvě uzší místa směrem k soutoku Dry Fork a Brimstone. Podle našeho průvodce je v druhé zúženině zaseknutý balvan který vytvořil asi 3 metrový schod. Naštěstího bylo možno poměrně jednoduše slézt po pravé straně. Z ústí Brimstone Wash to bylo asi 1 km proti proudu po písku k oblasti kde se kaňon zúžil. Za dalších asi 200 m je slot tak úzký, že se jím dá tak tak prolézt a protože je i vysoký, tak tam byla celkem tma. Asi 300 od začátku bylo jezírko asi 8 m. dlouhé a po kolena hluboké. Po jeho přebrodění jsem pokračoval ještě asi dalších 500 m, kaňon se dvakrát rozšířil tak na 2 m, ale většinou byl úzký tak tak na prolezení. Otořil jsem to na místě, kde se kaňon zúžil natolik, že jsem už tudy prolézt nemohl. Asi v 15.30 jsme vylezli z Brimstone a valili zpátky k Spooky Gulch, která je asi 2 km po proudu Dry Fork od Peekaboo. Také Spooky je dost úzký a celkově zajímavý, ačkoliv ne tak tmavý a hluboký jako Brimstone. Řekl bych, že slot je tak 1 km dlouhý, bylo tam několik míst kde bylo nutno si pomoct rukama, ale nic složitého. Ze Spooku jsme vylezli asi v 17.00, a po plošině nad kaňony šli směrem k Peekaboo a pak nad Dry Fork zpátky ke stanu, kam jsme došli akorát před soumrakem.
Musím poznamenat, že naše túra byla delší, než dělá většina lidi, kteří začínají na plořině jižně od Peekaboo (viz. mapa). Tímto se délka ve srovnání s tím, co jsme udělali my zkrátí asi o 6 km, ale na druhé straně se neuvidí horní slot Dry Fork. Taky se dá udělat okruh nahoru Peekaboo a dolů Spooky, což bych i doporučoval, bohužel mě to nenapadlo při naší návštěvě.
V neděli Dinu přepadlo nachlazení, tak jsem se ráno vydal na túru sám. Po Hole in the Rock road jsme se vrátili asi 25 km k Harris Wash, kde jsem chtěl przkoumat dva sloty, Zebra a Tunnel. Oba jsou přítoky Harris Wash, která protíná silnici asi na kilometrovníku 8 (Hole in the Rock road je značná po kilometrech a ne po mílích, příjemná změna). Nejkratší cesta jak se dostat k výše zmíněným slotům je ale sejít k nim přes Halfway Hollow, která protíná silnici asi na kilometrovníku 14. Chvíli mě trvalo, než jsem ji našel, jak mapa tak popis z průvodce měly své mouchy. Asi hodinu mě vzalo sejít dolů Halfway Hollow k soutoku s Harris Wash. Napřed se jde jenom ve vyschlém korytě, ale asi v polovině se údolí zúží a kolem jsou pískovcové skály. Od soutoku je to asi 15 minut dolů Harris Wash k soutoku s Tunnel Wash, který lze na levé straně jednoduše rozpoznat podle velkého jezírka obklopeného křovím asi 20 m. od soutoku. Asi za dalších 300 m přichází onen Tunnel Slot, který skutečně vypadá jakoo tunel, dole asi 2 m široký a nahoře skoro k nepoznání úzký. Bohužel je celý zaplavený vodou. Zkoušel jsem se brodit, ale po asi 3 metrech, po pás ve vodě jsem to otočil. Voda byla studená a plavat se mě nechtělo. Tak jsem šel asi 100 metrů zpátky a na prvním vhodném místě vylezl na pískovcovou plošinu nad kaňonem. Vlastní slot je asi 50 m dlouhý, pak kaňon vede asi dalších 200 m a ztrácí se na této plošině. Odtud jsem šel směrem na západ k Zebra slotu, doufal jsem, že se mě podaří jím slézt dolů. To se ukázalo nerealizovatelné, vršek Zebry totiž tvočí několik hrnců v pískovci, každý aspoň 2 m hluboký. Tak jsem to musel trochu obejít a slézt k Zebře zespodu. Bohužel, i tento slot byl plný vody. Podle toho, co jsem viděl shora je asi 100 m dlouhý, a celkově mě moc nenadchl. Ani zde nebyly moc vidět různobarevné pruhy na pískovci, podle nichž dostal jméno. Poté už jsem spěchal zpátky k autu, celou asi 15 km tůru jsem stihl asi za 3.5 hodiny.
Protože byly jen asi 2 h. odpoledne a Dina se cítila líp, tak jsme napřed zajeli do Escalante získat informace na místním visitor centru. Nakonec jsem se rozhodli udělat ještě kratší tůru k hornímu vodopádu Calf Creeku, asi 15 mil po silnici Ut. 12 mezi městy Escalante a Boulder. Byl jsem překvapen množstvím pískovcových formací mezi těmito dvěma městy, Calf Creek je jeden z několika kaňonů které protínají tyto pískovcové formace ve směru sever-jih. Stezka k hornímu vodopádu Calf Creeku začíná na dosti neviditelném parkovišti asi napůl mezi milníky 81 a 82, a sestupuje asi 1.5 km k vodopádu. Protože sestup je dost prudký, většinou po pískovci, tak nám to tam a zpátky vzalo přes hodinu. Pod vodopádem je pěkné jezírko a nad ním potok teče po pískovci v několika kaskádách. K autu jsme došli asi v 5 večer, akorát zavčas k odjezdu zpátky do SLC. Jeli jsme zase přímo, akorát jsme se zastavili na večeři v prý známé restauraci Mom's Café v Salina. Jídlo bylo dobré a rozumné cenové relaci, akorát bych ke kuřeti bral trochu víc brambor.
Fotky
Mapa (160 kB) oblasti Dry Fork, včetně slotů Peekaboo, Spooky a Brimstone.
Sobota ráno v kempu u Dry Fork, pohled na západ, Straight Cliffs a měsíc v pozadí.
Obrázky z uzších částí Dry Fork (nebylo tam tak moc sucho).
Spodek uzší části Dry Fork, zde bylo jen bláto, žádná voda.
Konec uzší části Dry Fork (ta černá díra v pravé části) zhruba od místa, kde ústí Peekaboo. Normální stezka přichází z údolí nalevo.
Vstup do Peekaboo slotu.
Spodní část Peekaboo s kamenným mostem.
Pohled dolů ze stejného místa.
Znovu ten most.
Dva lidi které jsme v Peekaboo potkali v jednom z obtížnějších úseků.
Obrázky ze střední části Peekaboo.
Poté se slot trochu rozšiřuje, odtud by se dalo vylézt.
Osamocený jalovec rostoucí ve slotu (ve společnosti mormonské osadnice).
Dina ukazuje dvě techniky jak se dostat přes vodu ve střední části Peekaboo.
Pěkná hra slunce a stínu ve střední části Peekaboo.
Střední Peekaboo z vrchu.
Obrázky z horní části Peekaboo.
Konec (začátek ??) Peekaboo.
Pohledy na Peekaboo z vrchu.
Most v Peekaboo z vrchu.
Panoráma z plošiny nad Peekaboo.
Zúžená část Dry Fork kousek pod ústím Spooky.
Asi třímetrový schod v zúženině Dry Fork.
Dina slézá dolů po straně.
Kameny zaklíněné ve slotu kousek níž.
Písková duna ve spodní části Brimstone Gulch.
Vstup do Brimstone slotu.
Začátek uzší části Brimstone.
Zajímavá kamenná formace ve spodní části Brimstone.
Obrázky z Brimstone jak jsme šli nahoru (link na stránku s více obrázky). Většina obrázků je hodně tmavých protože slot byl tak úzký, že tam bylo šero.
Vstup do Spooky slotu.
Obrázky ze Spooky jak jsme šli nahoru (link na stránku s více obrázky).
Spooky v místě kde údolí přechází do slotu.
Mapa (220 kB) oblasti Halfway Hollow - Harris Wash.
Dva obrázky ze stčední části Halfway Hollow.
Plot visící přes Halfway Hollow kousek níž.
Panoráma ze soutoku Halfway Hollow a Harris Wash.
Harris Wash podemílá pískovcovou skálu asi 300 m pod soutokem s Halfway Hollow.
Harris Wash pod soutokem s Tunnel Wash.
Tunnel Wash z Harris Wash, jezírko s křovím signalizuje že to je to správné údolí.
Jezírko trochu blíž, s Tunnel wash v pozadí.
Tunnel Wash dalších 100 m od jezírka. Zde bylo dost vlhko.
Obrázky Tunnel slotu z brodění vodou.
Tunnel slot z vrchu.
Horní část Tunnel kaňonu.
Tunnel wash na pískovcové plošině nad slotem.
Kaluž vody na pískovcové plošině.
Panoráma Harris Wash z plošiny na sever od něj.
Pískovcová vlna na kopci poblíž.
Panoráma nad Zebra slotem.
Díry nad Zebra slotem.
Zebra slot z vrchu.
Vstup do Zebra slotu.
Zebra slot až pokud jsem se dostal (ne moc daleko).
Panoráma ze Zebra wash kousek pod slotem.
Mapa (120 kB) stezky k horním vodopádům Calf Creeku.
Sestup z pískovcové plošiny k vodopádům
Panoráma kaňonu Calf Creeku z té plošiny.
Vodopády schované za křovím.
Bližší pohled na vodopády.
Spojený obrázek celého vodopádu.
Já pod vodopádem.
Calf Creek kaňon pod vodopádem.
Oblast nad vodopádem.
Už je mou tradicí na den díkůvzdání vypadnout z města. Hlavně proto, že na univerzitě jsou jak čtvrtek tak pátek dny volna. Letos jsem společně s kolegou Garym a kamarádem Allanem zajeli do městečka Fruita v Coloradu, na Interstate 70 kousek od hranic s Utahem. Protože Al mohl vyjet až po slavnostní veřeži, tak jsme vyjeli v pátek ráno. Do Fruity jsme dojeli neočekávaně rychle, asi za 4 hodiny. Ubytovali jsme se ve vylidněném Highline State Parku, kde ale tekla teplá voda a byly tam i teplé sprchy. Studenou sprchou byla cena za noc, $14, ale místo za dve jsme zaplatili jen za jednu, takže to bylo OK.Na horských kolech v okolí Fruity, Co.
Rychle jsme se ubytovali a vyrazili na první vyjížďku, v oblasti Rabbit Valley. Na severní straně kopců byl sníh, jižní byla suchá. Bohužel, většina stezky, kterou jsme zvolili byla na severní straně, takže jsme si užili jak sněhu tak i bláta. I tak jsme tu strávili dvě hodiny, a jízdu skončili těsně před západem slunce. Pak jsme jeli zpátky do kempu a pár hodin zmrzali u ohně. Přes noc bylo dost chladno, tak -8C.
V sobotu ráno jsme rozmrzli až v kavárně ve Fruitě, kde jsme měli sraz s Garym. Pak jsme se přesunuli několik mil na východ od města, kde na plošinách nad řekou Colorado vystavěli místní nadšenci systém stezek pro horská kola. Strávili jsme tu asi 4 hodiny, většina stezek byla na jižní straně, takže kola moc netrpěla. V pozdním odpoledni jsme se přesunuli zpátky do kempu, udělali oheň, upekli párky,... Zima se nezdála být tak velká jako v pátek.
V neděli jsme u místního obchodu s koly měli sraz s místním cyklistou Jerrym, kterého Gary poznal přes internet. Ten nás zavedl na tajnou stezku jen pro místní. Opět po plošinách nad Coloradem, ale více ohlazeného pískovce a rychlejší a užší stezka. Jerry je celkem vymakaný, měli jsme co dělat, abychom mu stačili. I proto jsme celý asi 30 km okruh i s přestávkami na jídlo a opravu kol (podařilo se mě přetrhnout řetěz) za méně než 3 hodiny. Pak jsme se sbalili a vydali na cestu k domovu. Ale ta neznamenala konec dobrodružství, asi 2 míle před exitem v Green River nám došel benzín. Tři kola na střeše Alova auta zvýšila spotřebu víc, než on počítal. Tak jsme chvíli tlačili a poslední kilometr před benzinkou nám konečně někdo zastavil a odtáhl nás až ke stojanu. Zbytek cesty proběhl bez problémů.
Fotky
Pátek
Kemp v Highline SP v pátek odpoledne.
Jeden ze zasněžených úseků a já při sjezdu z něho.
Al při skoku z jednoho schodku.
Další zasněžený úsek.
Panoráma na jih z místa kde se stezka dostala na jižní stranu, v pozadí je údolí Colorada.
Suchá polňačka na jižní straně.
Panoráma na jih kopce nad zatravněnou plošinou po které vede výše zobrazená polňačka.
Auto na parkovišti v Rabbit Valley.
Sobota
Parkoviště na začátku Mary's Loop.
Gary a Al v akci.
Panoráma na jih, k Coloradu, z prvního okruhu, Rustlers Loop.
Panoráma na západ na Horsethief Bench z místa, kde vede stezka dolů na bench.
Colorado ze stezky na Horsethief Bench.
Gary stoupá z Horsethief Bench.
Panoráma na jih a západ z místa, kde začíná odbočka na Steve's Loop.
Panoráma technického úseku v Handcuffs Loop.
Gary tamtéž.
Další panoráma Handcuffs, zde je vidět skoro celá stezka, vinoucí se po okraji útesu.
Al a Gary při opékání párků.
Neděle
Jerry ukazuje kam všude pojedeme na začátku nedělní vyjížďky. V pozadí údolí Colorada směrem k západu.
Jerry, Gary a Al při oddechu na útesu nad údolím Colorada.
Panoráma údolí Colorada ze stejného místa.
Tři panorámy z místa, kde jsme poobědvali.
Panoráma na jihovýchod, my jsme jeli po okraji útesu na levé straně.
Panoráma na severovýchod poblíž konce stezky, v pozadí Hershey's Kiss.
Skála zvaná Hershey's Kiss na začátku naši nedělní vyjížďky.
Záběry z benzínové anabáze.
