Raftování Cataract Canyon

2.10. - 7.10. 2001

Cataract Canyon je na řece Colorado pod soutokem s Green River, a nachází se zčásti na území Canyonlands NP a zčásti v Glen Canyon NRA. Protože je celkem nedostupný, plavba začíná v Potash, asi 15 mil od Moabu, a 50 mil proti proudu od soutoku z Green River. Až k soutoku je řeka klidná, bez peřejí. Ty začínají asi 3 míle pod soutokem, a končí po asi 13 mílích v přehradě Lake Powell. Při vysoké vodě je odkryto 23 peřejí, my jsme měli štěstí, voda v přehradě byla nízko, takže jsme sjeli peřejí 27. Původně jich bylo na 25 mílích 53. Celkem jsme na vodě strávili plných 5 dní, z toho 1.5 dne v peřejích.

Zde jsou klikací mapy celé akce, rozdělené na čtyři oblasti. Klinutím na mapu se zobrazí obrázek z dané oblasti. V závorce je uvedena velikost mapy pro ty s pomalejším spojením.
Den 1 Potash - Lathrop Canyon (430 kB).
Den 2 Lathrop Canyon - Confluence (400 kB).
Den 3-4 Confluence - Imperial Canyon (440 kB).
Den 5 Imperial Canyon - Hite (760 kB).

Krátký souhrn

Út. 2.10. - Odjezd ze SLC asi v 6pm, příjezd do Potash asi v 1am
St. 3.10. - Naloďování trvalo asi do 11h, pak jsme chvíli veslovali, poobědvali v řece na mělčině, asi po 5 mílich, a zbytek dne se nechali tlačit motory (měli jsme 6 raftů a 2 motory, takže jsme měli lodě spoutané 3 a 3). Po asi 18 mílích zakotvili v pozdním večeru na slušném místě asi míli proti proudu od Lathrop Canyonu.
Čt. 4.10. - Prošli se po indiánských ruinách na druhém břehu řeky, dopoledne veslovali a odpoledne se nechali tlačit. V místě, kde řeka tvoří oblouk jsme se vylodili a oblouk přešli. Počkali jsme na lodě, kterým to po oblouku trvalo déle, a pokračovali k soutoku s Green River, pod nímž jsme zakotvili.
Pá. 5.10. - Veslovali k Spanish Bottom, odkud jsme vyšli na plošinu nad řekou, kde je několik indiánských ruin a Doll House, skalní formace. Pak jsme sjeli prvních 9 peřejí a zakotvili na pláži nad peřejem 10.
So. 6.10. - Sjeli jsme zbytek peřejí a zakotvili pod peřejí 26, poblíž Imperial Canyonu, který jsem kousek v pozdním odpoledni prozkoumal.
Ne. 7.10. - Sjeli poslední peřej 27, a pak spoutali rafty a nechali se tlačit. Asi 6 mil před Hite nám došel benzín, takže jsme museli zbytek veslovat, a tak akorát jsme to do soumraku stihli doveslovat a sbalit se. Do SLC jsme dojeli po zastávce ve vodácké restauraci Rays v Green River asi v 1 ráno.

Detaily

Cesta ze SLC do Potash, což je obec po proudu Colorada asi 15 mil od Moabu, se celkem protáhla. Vyjeli jsme sice asi v 6 večer, ale pořád jsme se někde zastavovali, takže jsme na místo dojeli asi v 1 ráno. Zastavili jsme se hned vedle rampy na spouštění lodí do vody. Vyložili jsme všechny věci (měli jsme dva vany a pickup truck s přívěsem) a každý si našel nějaké ploché místo na přespání. Pár zoufalců spalo hned na břehu. Já jsem si našel pěkné ploché místo v tamaryšcích kousek od břehu. Ani jsem nestavěl stan, ačkoliv jsme byli varováni, že je letos hodně štírů. Nakonec noc dopadla dobře, i když se mě o štírech několikrát zdálo.
Ráno bylo celkem teplo, a protože jsme byli varováni, že máme před sebou dlouhý den, tak jsem vylezl hned za úsvitu, asi v 7.h. Bohužel, řada lidí to tak nebrala, takže snídaně se protáhla tak do 8.30. Pak se nafukovaly lodě a nakládaly věci, takže jsme na řeku vyrazili až něco po jedenácté. Na to, že jsme měli plout 22 mil po klidné řece to bylo celkem pozdě. Bylo nás celkem 18 na 6 lodí, nafukovacích raftů s kovovým rámem pro dvě velká vesla. Každá loď měla kromě pasažérů ve středu bednu (s jídlem nebo kuchyňskými potřebami) a cooler. Vzadu pak byly pytle s osobními věcmi. Pomalu jsme veslovali a po třech hodinách se zastavili na mělčině ve středu řeky na oběd. Průtok byl poměrně malý, zhruba 130 m3/s, ti, co tu byli dřív říkali, že řeka je nejníže, co zatím viděli. Při jarním tání řekou teče tak desetkrát víc. Protože jsme toho moc neujeli, tak jsme spojili tři a tři lodě, a zbytek dne se nechali tlačit dvěma motory, které jsme s sebou měli hlavně pro poslední den, kdy se musí jet 30 mil po přehradě Lake Powell. Do kempu zvaného Ledges kousek od ústí Lahtrop Canyonu jsme dorazili asi v 6.30 večer, půl hodiny před soumrakem. Kemp byl na skalní plošině kousek nad řekou, takže byl celkem scénický. Snědli jsme večeři a pak seděli vykládali.
Ve čtvrtek jsem se vzbudil celkem brzo, hlavně proto, že jsem si chtěl vyběhnout na plošinu nad kempem. Ta je tak 100-150 m. nad řekou, a táhne se několik km k další plošině, která tvoří známy White Rim v Canyonlands NP. Skály zde ještě byly z pískovce, takže byly pěkně zaoblené a dobře se po nich lezlo. Pak jsme posnídali, sbalili se a přeplavili řeku na druhou stranu, kde je několik indiánských ruin, které jsme obhlídli. Pak jsme už veslovali dál. Veslovali jsme asi 3 hodiny až k ohybu asi 2 km od The Loop. Zde jsme poobědvali, a setkali se s Park Rangerem, který nás varoval před medvědy. V Canyonlands totiž žijí malí černí medvědi, kteří se sice bojí lidí, ale v důsledku letošního sucha nemají moc jídla, tak se snaží přiživit se u kempujících. To samozřejmě vyděsilo řadu kolegů, takže většina lidí pak spala hned na pláži. Aspoň jsem měl víc klidu a možnost výběru lepších míst výš nad řekou. Po obědě jsme svázali lodě a pokračovali s motory. Všichni až na dva kluky, každý na jedné skupině lodí, jsme přešli zúžené místo v The Loop pěšky, to celkem stálo za to, vylezli jsme tak 150 m. nad řeku, takže tam byl slušný výhled. Pak jsme pokračovali dál po proudu, a krátce před soumrakem dorazili k soutoku s Green River, kde jsme to zapíchli.
Na pátek byl plánován půldenní výšlap ze Spanish Bottom a pak sjetí prvních devíti peřejí v Cataract Canyonu. Kousek pod soutokem jsme na chvilku zastavili, ti, kdo sjíždí Cataract Canyon se tam musí zaregistrovat. Pak jsme zakotvili ve spodní části Spanish Bottom, kde bylo jedno z mála slušných kotvišť. Zbytek břehu byl totiž zarostlý. I tak na kotvišti bylo dost bahna. Očistili jsme si nohy, obuli pohorky a vyrazili na tůru. Ze Spanish Bottom totiž vede stezka na plošinu asi 300 m nad řekou. Na ní je řada zajímavých pískovcových formací a několik indiánských ruin. Tak jsme to tam obešli, a poprvé a naposledy se setkali s civilizací, poblíž tohoto okruhu je totiž parkoviště pro 4wd auta nejzazší džípové cesty Maze District Canyonlands NP. Tak 100 mil od asfaltové silnice. Po třetí hodině jsme dorazili zpátky k lodím a vypluli do peřejí. Ty nebyly nikterak hrozivé, takže jsme kolem páté dorazili na kotviště mezi peřejem 9 a 10, kde jsme měli naplánovaný nocleh. Je zde pěkná pláž, na které jsme měli menší party.
Ráno jsem vstal zavčas a vylezl kousek nahoru nad řeku malým bočním kaňonem severně od kempu. Kaňon byl dost prudký, nakonec jsem vylezl jen asi do poloviny a podíval se na řeku z útesu poblíž. Pak jsem slezl a podíval se na peřej 10, který byl jeden z těch větších. Hned na něm jsme promokli, protože jsme projeli jeho hlavní vlnou. Po několika peřejích se řeka asi na míli zklidnila a pak následovala skupina peřejí zvaná Mile Long Rapids. Po něch přišlo to hlavní, tři velké peřeje zvané Big Drops 1, 2 a 3. Nad každým z nich jsme se zastavili a prozkoumali je. Ve třetím, a nejhorším, měla naše loď zádrhel. Náš kapitán (byli jsme na lodi tři) přehlédl balvan v horní části peřeje a zůstali jsme na něm trčet. Houpání a tak sice s lodí trochu pohnulo, ale akorát jsme se trochu natočili a zachytli se o další balvan. Po chvíli se loď trochu natočila a natekla do ní voda, a protože se dost rychle nahnula dozadu, náš kapitán, sedící vzadu, spadnul do vody. Sjel dolů peřejem a byl vyloven lodí pod ním. Nám dvěma se nakonec podařilo loď uvolnit, a zadkem dopředu jsme peřej sjeli. Na tom kameni jsme strávili asi hodinu, která mě připadla jako 10 minut. Pak následovalo ještě několik peřejí a zakotvili jsme těsně nad hladinou přehrady Lake Powell poblíž ústí Imperial Canyonu. Protože jsme sem dorazili asi ve 4 h., tak jsem se rychle převlékl a vyrazil na průzkum Imperial Canyonu. Došel jsem ale jen asi 1.5 km nahoru, dál byla cesta zablokována asi 15 m. vysokým vyschlým vodopádem. Tak jsem to otočil a došel do kempu akorát na večeři. Pak jsme chvíli seděli u ohně a opíkali marshmallows (jediné, co amíci opíkají na ohni).
V neděli jsme vstali brzo, protože jsme před sebou měli 30 mil po Lake Powell. Vyjeli jsme asi v 8.30 a sjeli poslední peřej, a pak se sepřáhli a zapnuli motory. Cesta byla celkem nuda, většinou jsem si četl, i když občas jsem se podíval na okolní stěny kaňonu. Protože Lake Powell bylo celkem nízko, i teď bylo dno Dark Canyonu dostupné, i když voda byla výš, než na jaře. Asi po dalších 10 mílích, kousek za Mile Crag Bendem, nám došel benzín, takže jsme zbytek cesty museli veslovat. Bylo to ale příjemné, stěny Narrow Canyonu trčí z vody na obou stranách, bylo na co se dívat, i když se veslovalo. Do Hite jsme dorazili kolem šesté, rychle se sbalili, a po nutné zastávce v Green River v hospodě Rays jsme dorazili do SLC něco po jedné hodině ráno.


Zpátky Připomínky a dotazy


U of U / CHPC / Cuma / Travel / Czech / Cataract