1.den, 21.července, pátek

Praha-Hradec Králové-Náchod-Wroclaw, noční přejezd přes Polsko do Litvy

  Původně odjezd v 10.00 z Hradce Králové (druhá zástavka po Praze), autobus ale měl závadu na stěračích, takže do Hradce přijel až před jedenáctou a tam ještě zajel do servisu. Takže jsme čekali na náměstí před vlakovým nádražím až pomalu do 13,00. Autobus samotný byla jasně žlutá Karosa Lux, na první pohled bylo vidět, že to už zkušený veterán. Byla to klasická zájezdová karosa, se sklápěcími sedadly, vyvýšenými po celé délce autobusu, neměla ale klimatizaci a tím pádem upravené poličky nad hlavami, což byla ale výhoda, protože do klasických sítěk se dalo narvat mnohem více věcí. Autobus taky neměl video, ale to nebylo na závadu. Autobus sice moc důvěry nebudil, ale osvědčil se dobře a můžu říci že tyhle karosy mají mnohem více prostoru na nohy než ty různé typy patrových i nepatrových Neoplanů.

My jsme seděli na třetí dvojce od zadu na pravé straně, přímo nad zadním kolem. Celou dobu příprav jsem měl bobky, že máme moc věcí a že to do autobusu nenaložíme, ale místa bylo naštěstí dost. Hlavní zavazadla se narvala v pohodě do spodku autobusu a vevnitř jsme měli batůžky, pití, nějaký oblečení a cypoviny nad hlavou, pod sedadlem jsme měli mít kabelu s jídlem, ale blatník od kola zasahoval do prostoru sedadla, takže se tam kabela nevešla. Nakonec kabela skončila na předposlední dvojce u zadních dveří na které nikdo neseděl a která byla pořád odsunutá dozadu, aby se dalo chodit dveřmi. To bylo dost ideální. Můžu říci, že my vzadu jsme měli místa více než předek, protože celá zadní pětka a zmíněná dvojka byla volná, na pětce ale měli hodně krámů řidiči, kteří tam také spali.

Jak nám pak Zuzana říkala, tak na tom prvním termínu, který byl na přelomu června/července se autobus porouchal takže ho museli opravovat v polních podmínkách, takže měli trochu narušený plán cesty. Po návratu šel autobus do servisu na pořádnou opravu a při výjezdu z Prahy zjistili, že stěrače nebyly opraveny pořádně, takže je ještě opravovali v Hradci. Bylo to dobré rozhodnutí, protože autobus vydržel celou následují dlouhou cestu bez jakékoliv závady.

Takže jsme konečně vyjeli, chvíle čekání na hraničním přechodě v Náchodě a pak vjezd do Polska. Projeli jsme polskou část orlických hor a pak nás po 14 dní čekala jen samá rovina. Po asi 4 hodinách jsme dojeli do Wroclavi, kde jsme najeli na relativně lepší silnice. Silnice v Polsku jsou nejhorší, co jsme zažili. Jsou totiž hodně zvlněné, dálnice prakticky žádné a silnice první třídy vypadají jako silnice Černá Hora-Brťov. Poláci taky jezdí jako prasata. Během nočního přejedu jsme se pěkně pohoupali a zaskákali.

Krajina v Polsku mi hodně připomínala USA, protože tam se taky nepárají s místem, toho mají více než dost, vesnice jsou od sebe hodně vzdálené, roztahané, vyšší domy nejsou moc vidět. Tento dojem je ještě silnější v rovinných částech Polska

Někde za Wroclaví jsme zalehli a řidiči jeli dál a dál.

zpátky na hlavní stránku