Pár poznámek k našemu stravování během cesty
Jídlo jsme samozřejmě neměli nikde zajištěný, takže jsme táhli jídlo sebou. Měli jsme velkou zelenou kabelu (od bratra v US) plnou jídla a věcí na vaření. Kabela obsahovala jeden náš chleba pro začátek( pak jsme si ho kupovali), jednu ořechovou domácí bábovku (s ní jsme měli pěkný zážitek, načali jsme ji v autobuse první den a přes noc jsem ji neprozřetelně dal do kabely s vařičem, do rána byla bábovka pěkně načichlá benzínem, přesto jsme jí trochu snědli, už jsme ji pomalu chtěli vyhodit, ale pak jsme ji nechávali vyvětrat až jsme ji za dva dny v pohodě snědli, takže jsme se pěkně v praxi poučili o těkavosti benzínu), jednu Ramu na mazání, nějaký sýry, polévky v sáčku, instantní polévky a ty čínské nudlové polévky, špagety, rýži ve varných sáčcích, sklenice s naší domácí marmeládou, 750g pytel cornflakes, konzervy (lunchmeat, fazole, kukuřici a zeleninu do rýže, omáčka na špagety) a pak hodně musli tyčinek a nějaké oplatky a sušenky. Na pití jsme měli 3l minerálky, pak jsme si ji kupovali, čaj v sáčcích a 1,83l slivovice na dezinfekci (tu jsme měli jako jediní, někteří měli Fernet nebo rum, ale většinou se moc nechlastalo, jiný kraj, jiný mrav, vyšla nám ale akorát).
Z nádobí jsme měli jeden 2l hrnec s pokličkou, dva plastikové hrníčky, dva plastikové hluboké talíře a jednu vysokou hranatou plastikovou nádobku-misku s uzavíratelným víčkem (obsah asi 1l) a příbory s nožem.
Když jsme spali v kempu tak jsme jedli většinou takhle: ráno jsme si dali štamprli slivovice, uvařili jsme v hrnci čaj, k tomu jsme měli chleba s něčím, nebo cornflaky s jogurtem (jogurt jsme si koupili jednou v Estonsku 1l a jednou 0,5l, ty byly dost dobré a jednou 0,5l v Litvě, to bylo ale jogurtové mléko). Přes den jsme jedli svačiny, tj. chleba s něčím, nebo jsme si koupili pečivo, ovoce (banány nebo jablka). Večer v kempu jsme nejdříve uvařili nějakou polévku, nalili do misky, v hrnci jsme hned vařili rýži nebo špagety. Mezitím jsme snědli polévku. Po uvaření jsem do špaget dali konzervu s masem a omáčku na špagety a do rýže opět konzervu s masem a zeleninu. Tohle jídlo bylo hodně vydatné a párkrát jsem je dojídal ještě ráno. Před spaním jsme si uvařili čaj a dali si večerní dávku desinfekce.
Náš benzínový vařič Coleman budil zasloužený obdiv, hlavně občas svým obrovským plamenem, když jsem se ho při zapalování snažil regulovat, nebo jeho pumpováním. Nikdo z přítomných takový vařič neviděl. Většina lidí měla lihové vařiče, pár nadšenců dokonce vařiče na suchý líh. Náš vařič zaujal hlavně tím, že se jednoduše zapaloval. (ty co jsou u nás na trhu a stojí tak 4000kč se musí nejprve rozehřívat zapálením kostky suchého lihu!!!).
Kromě toho byl nás vařič určitě nejrychlejší. Jako palivo jsem do něho lil technický benzín (1l – 35kč), tento benzín moc při hoření nečernil. Z domu jsme odjížděli s plnou nádobkou a s 2l v plechovkách. Vařili jsme na něm 10 večeří ( tak 25 min pomalu každá) a deset snídaní (tak 4 min na uvaření čaje). Jednu plechovku jsme spotřebovali úplně a druhou tak z poloviny, což dělá dohromady kolem 2l benzínu.