Jaro v okolí Moabu

Týden se sešel s týdnem, přijela mě další návštěva, tentokrát krajanka Šárka, tak jsem se vypařil z práce ve čtvrtek odpoledne a vyjeli jsme do okolí Moabu, kde je na relativně malém prostoru umístěno dost přírodních krás. Jde hlavně o Arches a Canyonlands National Parks (Canyonlands je rozdělený na 3 části, districts, které jsou navzájem odděleny řekou, takže se nedá přímo jet z jedné do druhé).

Cesta

Vyjeli jsme něco po čtvrté a s krátkou zastávkou ve WalMartu v Oremu jsme za 4 hodiny dojeli do místa našeho nocležiště, Dead Horse Point State Parku, který se nachází na silnici mezi Arches a Canyonlands (Island in the Sky district) NP. Kemp byl kupodivu skoro obsazený (je tam něco přes 20 míst), našli jsme poslední prázdné místo. Bohužel jsme nezaregistrovali, že i to bylo rezervované, než jsme se stačili vybalit, tak přijela rodinka s karavanem. Naštěstí spali v karavanu, tak nám nabídli, že můžeme sdílet místo s nimi, což jsme ocenili. Ještě jsme museli zaplatit $5 za extra auto rangerovi, který se zanedlouho objevil (to bylo překvapující na pokročilou noční hodinu, cca. 8.30).

Pátek, Canyonlands a Arches

Ráno jsme se vzbudili a sbalili ještě před našimi spolunocležníky, a odjeli na místo po němž je celý state park pojmenován, Dead Horse Point je útes nad řekou Colorado, vstup na něž tvoří jen úzký (asi 100 m) pruh, tak ho dřív používali k odchytávání koní, nebo co. Celá oblast je upravená v americkém stylu, tj. velké parkoviště, zastřešený pavilón a asfaltový chodník se zábradlím po okraji. Z útesu je velmi pěkný pohled do údolí řeky, několik set metrů dole, která se tím kaňonem dosti kroutí. Kromě toho pohledu zde nic nebylo, a vlastní útes se dal obejít tak za čtvrt hodiny, tak jsme pokračovali dále. Další zastávkou byl Canyonlands NP, Island in the Sky district. Bohužel, zjistil jsem, že máme dost málo benzínu, tak jsme se rozhodli zajet jen na jednu ze dvou bočních cest, na tu vedoucí na západ, ke kráteru Upheaval Dome. Tento útvar je na Canyonlands dosti netypický, takže jsou dvě teorie jak se mohl vytvořit, buď pádem meteoritu nebo vzlínáním soli nahoru ze spodních vrstev. V každém případě, kráter je dosti rozsáhlý, tak míli v průměru a pár set metrů hluboký. My jsme vyšli na asi mílovou stezku na dvě vyhlídky nad kráterem, která vedla z části po skále (slavný Moabský slickrock = větrem vyhlazená hladká skála). Jediné. Co mě zklamalo bylo to, že jsme neviděli v kaňonu asi 5 mil vzdálenou Green River (Zelenou řeku). Ještě jsem se nezmínil o počasí, v pátek přecházela jakási studená fronta, tak bylo polojasno a větrno, na větru bylo celkem chladno. Na zpáteční cestě jsme se ještě zastavili u okraje cesty na asi půlkilometrovou procházku k kamennému oblouku Mesa Arch. Tuto bych doporučil nejen kvůli nádhernému pohledu na kaňony skrz oblouk, ale i pro naučnou stezku, která popisuje rostliny rostoucí v poušti. Byl jsem na podobné už na různých místech několikrát a opakováním názvů rostlin si je postupně zapamatovávám. Před poledním jsme z Canyonlands odjeli a úspěšně dorazili až k benzince na hlavní silnici k Moabu. Odtud bylo jen kousek do Arches. Ve visitors centru jsme zjistili, že kemp v parku je již obsazený (byl plný už od 8 h. ráno), což byla menší čára přes rozpočet. Park ranger nám poradil, abychom si okamžitě zajeli zajistit nějaké místo podél řeky, protože i ta budou večer obsazena. Kolem Colorada na sever od Moabu je minimálně 5 kempů obhospodařovaných BLM (Bureau of Land Management), každé tak po 10-15 místech, bez vody a se suchými záchody. Cena mastných $8 (v jiných oblastech jsou takové kempy zadarmo), ale co se dalo dělat, oblast Moabu se ukázala jako velmi atraktivní pro turisty. Našli jsme místo hned v prvním kempu, tak jsme si je obsadili, naobědvali se a jeli zpět do Arches. Napřed jsme si prošli stezky v oblasti Windows a pak prošli stezku ke slavnému Delicate Arch. Velmi pěkná byla panoráma nedalekých zasněžených La Sal Mountains na popředí červených skal a oblouků. Pomalu se schylovalo k večeru, tak jsme zajeli do Moabu doplnit zásoby a šli na kutě. Bohužel se mě dobře nespalo, protože kamp byl celkem hlučný a po nedaleké silnici pořád jezdily auta.

Sobota, Arches a hory

V sobotu ráno jsme jeli dokončit prohlídku Arches, tentokrát na severní část zvanou Devils Garden. Je to opět oblast skal kde se vyskytuje dost oblouků, k hlavním pěti vede celkem udržovaná stezka, takže byla dost frekventovaná. Cestu zpátky jsme vzali okruhem po méně udržované stezce, kde bylo i míň lidí a vypadala jako správná stezka v poušti, částečně se šlo ve vyschlém korytě potoka a tak. Celkově to byla dobrá procházka, která ukázala většinu druhů skalních útvarů, které se v Arches nachází. Brali jsme to celkem vlažně, tak nám to celé zabralo něco před 4 hodiny, délka může být tak 7-8 mil. Kromě kvant lidí na hlavní stezce byl dalším protikladem silný vítr, který v oblastech zvedal písek a vál ho do očí a všude, což bylo velmi nepříjemné. Po krátkém obědě na picnic area hned vedle začátku stezky jsme odjeli, parkoviště už bylo skoro zaplněné. Rozhodli jsme se udělat okružní jízdu na sever podél Colorada a pak přes Castle Valley, kde je zajímavá žulová hora podobná hradu, do La Sal Mountains a pak po cestě dolů zpátky k Moabu. Celá cesta může být tak 60 mil, ale vzalo nám to přes 2 hodiny, protože cesta přes hory je v dost špatném stavu, místy není asfalt. Ale aspoň jsme si nasbírali dřevo na oheň. Z Moabu jsme vyjeli dále na jih k Canyonlands, Needles district. Po hlavní silnici jsme jeli asi půl hodiny a pak jsme asi další půlhodinu jeli po okresce k parku. Ta vede nejprve do úzkého kaňonu, který se postupně rozšiřuje. Na cestě se naskytly dvě zajímavosti. První je Newspaper Rock, což je skála v kaňonu pomalovaná Indiány. Druhou byly luka v rozšířeném kaňonu, která byla celá modrá od kvetoucích modrých kvítků, zřejmě fialek. Po příjezdu do parku jsme zjistili, že je kemp taky obsazený, tak jsme po chvíli hledání našli volné místo v BLM kempu na prašné cestě několik mil před parkem. Rozdělali jsme oheň, opekli párky, poseděli u ohně a pak šli spát.

Neděle, opět Canyonlands

V neděli ráno jsme byli už v 8.30 v parku, umyli se ve visitors centru a zjistili, kam jít na celodenní procházku. Rozhodli jsme se jít do Chesler Parku, což je oblast kde je největší koncentrace jehlovitých skal které daly této oblasti jméno. Celá cesta byla asi takových 12 mil, a šlo se místy po skále, místy ve vyschlém údolí. Bylo zde několik velmi zajímavých částí. První byl výstup z toho vyschlého kaňonku nahoru na skalní planinu, která se ukázala být tím Chesler Parkem. To je plochá louka tak 1x1 km, porostlá nízkým křovím, která je obklopená hradbou červeno-bílých skalisek. Na konci louky je cesta na vyhlídku na skále, odkud je celá oblast pěkně vidět. Zde jsme poobědvali, ale museli jsme to zkrátit, protože slunce zalezlo za skálu a začal foukat studený vítr. Hned poté stezka klesá z té luční planiny úzkým kaňonem (slot canyon) do nižšího patra. Ty slot canyons byly další zajímavou atrakcí, místy se jimi dalo tak tak projít. Hned po výstupu z nich jsme došli do malého kempu na silnici pro džípy, který byl prázdný. Byl zde ale suchý záchod, který jsme využili, a mezitím přišla skupinka tří mužů (jedni z mála, které jsme za den na stezce potkali), kteří se spolu bavili česky. Připojili jsme se a ukázalo se, že jsou taky ze Salt Lake. Zbytek cesty, tak 5 mil, už nebyl tak zajímavý, z poloviny se šlo po cestě pro džípy, i když místy byly slušné pohledy. I tak to asi byla nejlepší túra za celý víkend. Kolem páté jsme byli zpátky u auta, trochu jsme se upravili a vyjeli na cestu zpátky do Salt Lake, kam jsme dojeli asi v 10.30.

Zpět Připomínky a dotazy

U of U / Chemistry / HEC / Voth Group / Cuma / Travel / Czech / Jaro v okolí Moabu
URL: http://voth.chem.utah.edu/~mcuma/moab1.html
Last updated: 31-Mar-99 / mc