Z mé stránky by mělo být zřejmé, že pracuji v Salt Lake City na univerzitě a bydlím poblíž ní. Univerzita se nachází asi 3 km od východně od centra města a několik míst na ní je spjato s olympijskými hrami. Je tu Olympijský stadión, v neolympijských dobách stadión na americký fotbal, na němž proběhnou zahajovací a závěrečný ceremoniál. Pak je tu také Olympijská vesnice, která po skončení her bude sloužit jako studentská ubytovna. Areál univerzity je na východním konci údolí Salt Lake, hned u podhůří hor Wasatch. Tato oblast, zvaná zde "foothills" je oblíbená místními obyvateli pro rekreaci, v létě se zde po stezkách proháním na horském kole. V zimě se tu dá tak maximálně chodit v pohorkách nebo na sněžnicích. Protože už ve městě skoro měsíc pořádně nesněžilo, tak teď zde moc sněhu není (na horách je ho ale dost, takže není důvod se obávat). Rozhodl jsem se tedy v sobotu odpoledne udělat si menší tůru na kopečky nad Olympijskou vesnici.
Zde je nutno rozepsat se trochu o ochranných opatřeních kolem vesnice. Je celá obehnaná dvojitým plotem a každých asi sto metrů je malá budka, v níž sedí nebo kolem níž se pohybuje maník ve žluté bundě. Sledují každý krok kohokoliv, kdo se pohybuje poblíž. I já jsem byl centem jejich pozornosti od doby, kdy se mé auto přiblížilo na dohled. Zbystřili, když jsem vylezl a zamířil si to kolem plotu a pak nahoru do kopce. Měl jsem nutkání vyfotit si plot s budkou, ale pro jistotu jsem to neudělal. Pár set metrů výše jsem se ale otočil a udělal pár snímků s pohledem na údolí. Dva nejbližší strážci hned vylezli z budek a se zájmem se dívali mým směrem. Tak jsem radši přidal do kroku a pokračoval ve výstupu. Utěšoval jsem se myšlenkou, že by mě asi stejně nedohnali. Po tak dvaceti minutách jsem už byl skoro na vrcholu nejbližšího kopce, když od severu kolem přeletěla vojenská helikoptéra a po kratším okruhu letěla zpátky. Odhaduji , že těch 20 minut by zhruba mohlo trvat vrtulníku doletět sem z nedaleké letecké základny Hill, takže bůh ví, třeba se na mě letěli podívat. Po další hodince jsem slezl dolů a u auta už na mě čekali dva mladíci ve žlutých bundách. Slušně se mě zeptali, jestli jsem fotil, já slušně odpověděl, že ano. Říkám že mám digitální foťák, což je očividně rozradostnilo a požádali aby se mohli podívat na snímky. Vyhověl jsem, a oni mě vymazali všechny s pohledem Olympijskou vesnici a na údolí. Pak si prověřili můj řidičák a chvíli jsme vykládali. Myslel jsem si, že to jsou nějací studentští dobrovolníci, ale vylezlo z nich, že jsou tajní agenti (ze Secret Service), a že je sem přivezli z celých US. Nakonec přes malý mikrofon prohodili pár slov s nějakým šéfem, kde ho ujistili, že všechno je v pořádku a že jsem velmi kooperativní, a pak se rozloučili. Takže plán přinést čtenářům aktuální fotografie Olympijské vesnice a okolí se nezdařil, ale aspoň jsem si poprvé v životě popovídal s tajnými agenty. To je výhoda života v olympijském městě. Jsem si jist, že takových výhod s blížící se olympiádou přibude a rád se s nimi podělím.
Panoráma hřebenu, po kterém jsem stoupal nahoru.
Panoráma olympijské vesnice z blíže neurčeného místa.
Dva pohledy k Olympijskému stadiónu z Foothill Blvd.U of U / CHPC / Cuma / Travel / Czech / Olympiada
URL: http://www.chpc.utah.edu/~mcuma/olympiada/village.html