Pochod The Gulch - Little Death Hollow

16.3. - 18.3. 2001

První jarní výlet do pouště dopadnul velmi dobře. Protože to byl výlet kolektivní, tak jsem pro něj napsal přípravnou stránku (v angličtině) zde

Zde jsou klikací mapy ze všech tří dnů na pochodu. Kliknutím na dané místo na mapě se zobrazí fotka z této oblasti. Malé varování, mapy jsou aspoň 500 kB:
Den 1 The Gulch Trailhead - Boulder Creek - Bouda nad Escalante River.
Den 2 Bouda nad Escalante River - The Gulch - Horse Canyon.
Den 3 Horse Canyon - Little Death Hollow k autu.

Tento výlet jsem plánoval před časem v zimě, když jsem měl dost chladu. Hlavním zdrojem informaci byla knížka od Steva Allena, Canyoneering 2. Jeho Escalante East trek jsem zkrátil na 3 dny. Musím říct, že jeho instrukce na přechody před otevřenou krajinu byly celkem dobré, i když topo mapa a busola se taky osvědčily. Nakonec jsem celou cestu absolvoval jen s kolegou Christophem, další dva kamarádi Gabi a Ivan udělali kratší verzi dolů Wolverine Canyonem a nahoru s námi Little Death Hollow. Setkali jsme se v sobotu večer na dně Horse Canyonu.

Ze Salt Lake jsme vyjeli ve čtvrtek asi v 6.30 večer a na parkoviště v the Gulch, asi 15 km na východ po silnici Burr Trail dojeli asi v 11pm. Cesta byla, jako vždy, nezajímavá. Stan jsme postavili hned na parkovišti, byli jsme tam jediní tu noc.

V pátek ráno bylo polojasno, což mě překvapilo, protože předpověď počasí říkala 50% možnost deště. Sbalili jsme se a asi v 9.30 vyrazili. Hned na začátku jsme vylezli na západní vrchol údolí the Gulch. Asi za hodinu jsme došli na nejvyšší kopec v okolí, odkud byl velký rozhled. Odtud jsme pokračovali v jiho-západním směru, v údolí mezi the Gulch and Deer Creekem. V údolí bylo několik děr s vodou a na dně dost hustá vegetace. Asi po 45 minutách jsme měli křoví na dně dost a vylezli na planinu na západ od údolí. Po chvíli jsme zjistili, že jsme z údolí vylezli moc brzo, ale nechtělo se nám už scházet dolů, tak jsme pokračovali po pískovcovém bočním svahu asi další 1.5 hodiny, kdy jsme došli na relativně plochou pískovcovou planinu, kde bylo hodně děr s vodou, které vypadaly jako malé oázy. Po obědě poblíž jedné z nich jsme pokračovali údolím k Boulder Creeku, až jsme se dostali na útes asi 20 m nad potokem. Dolů se slézt nedalo, tak jsme se jen prošli po vrchu, a pak to otočili na jiho-východ přes malé sedlo a prudký sešup dolů do údolí, kterým se podle knihy dá sejít až k Boulder Creeku. Bohužel, k našemu překvapení, i toto údolí končilo asi 10 m. stěnou. Po podrobnějším přečtení knihy (měl jsem s sebou okopírované stránky) a po menším hledání (kniha zde není tak přesná) jsme zjistili, že je nutno jít asi 250 m. na jih po plošině trochu výše nad potokem a pak sejít malým kaňonkem až k potoku. Kniha dále říká, že je nutno údolí potoka opustit slotem asi 100 m. jižně od místa sestupu. Tento slot jsme napoprvé minuli, ale zcela jistě je to míň než 100 m. Slot vede asi v severo-východním směru a není moc prudký, jenom jednou jsme si museli navzájem podat batohy. Po výstupu ze slotu zbývalo asi 20 min. chůze k boudě na plošině nad Escalante River, kam jsme dorazili něco před pátou. Postavili jsme stan a sešli k řece nabrat vodu. Voda byla dost kalná, tak se mě podařilo dost zasvinit filtr, zapomněl jsem ke vstupní hadičce přidělat filtr na kávu. Hned po soumraku se slušně ochladilo, tak jsme něco po osmé zalehli.

Slunce nás vzbudilo asi v 8, a 2 hodiny nám trvalo než jsme se najedli a sbalili. Pak jsme přešli pískovou plošinu na východ směrem k the Gulch. Rozhodli jsme se zde trasu oproti knize trochu zkrátit a vynechat horní část soutěsky the Gulch, protože denní plán byl dost náročný. Asi za 1.25 hodiny jsme došli na okraj the Gulch a pak museli asi 45 min. obcházet ohyb v kaňonu a sejít dolů na jeho dno. Zde jsme obuli tenisky na brodění a šli kousek proti proudu, v ohybu kaňonu má být totiž vodopád. Kaňon se brzy zúžil a hloubka vody byla tak od kotníků po kolena. Bohužel jsme k vodopádu nedošli. Asi v půli cesty jsme došli k prohlubni, kde byla hloubka aspoň do pasu (a voda byla hodně studená) a šířka tak 2 m., tak jsme to otočili. Pokračovali jsme tedy, už s batohy, po proudu dobré 2.5 hodiny. Většinou se šlo po suchu ale občas bylo nutno potok přebrodit. Kaňon byl místy několik desítek metrů široký, místy se zúžil na několik metrů. Často byly na dně husté křoviny, takže někdy bylo lepší jít v korytu potoka. Doporučený výstup z the Gulch je jedním ze tří slotů, které jsou kousek od sebe asi 1 km nad soutokem s Escalante River. Zjistili jsme, že ten střední, nejlepší volba podle Allena, měl ve spodu asi po kolena hlubokou tůňku. Protože jsme se už přezuli do suchých bot, tak jsme zvolili slot třetí, což se ukázalo jako dobrá volba. Vstoupili jsme do něj po plošině asi 20 m. nad potokem a pokračovali přes suť nahoru. Jediná větší překážka byl zával, kde jsme si v asi 3 metrech museli pomáhat rukama. Jak to šlo, tak jsme vylezli na hřeben mezi sloty 2 a 3 a pokračovali asi 1 hodinu na východ k Horse Canyonu. Bez větších problémů (díky přesné mapě) jsme našli starou dobytčí stezku na dno, byla celkem prudká a dlouhá. Pár set metrů po proudu jsme objevili stan našich přátel, už byl čas protože bylo kolem 5.30. Zanedlouho po našem příchodu se objevili i Gabi a Ivan, postavili stan, uvařili, popili čaj se slivovicí a šli spát.

Gabi nás vzbudila dost časně, asi v 7 ráno. Zmrzali jsme asi do 9, tak dlouho trvalo slunci dostat se nad stěny kaňonu. Něco po deváté jsme vyrazili a za necelých 30 minut došli k ústí Little Death Hollow. Ta je pár set metrů dost široká, a pak se zužuje do asi 2 m. slotu plného kaluží. Naštěstí bylo možné tuto část obejít po plošině nalevo. Asi po 150 m. kaňon vyschl, a dalo se do něj slézt. Šířka kaňonu se pak dlouhou dobu pohybovala mezi 2 a 4 metry. Ve spodní části byly 3 závaly, které jsme museli přelézt a podat si batohy. Poslední byl obzvláště nepříjemný, protože na dně byla asi 5 cm vrstva bláta. Dno kaňonu byl střídavě štěrk, bláto a kaluže. Většina oblastí s vodou se dala překonat s rozepřenýma nohama a rukama, protože kaňon byl dost úzký. Já jsem ale nakonec musel asi 5 m. přebrodit, těžký batoh při lezení dosti porušoval stabilitu. Ivan a Christoph přelezli se suchýma nohama, ale Christophovo zápolení rozhodlo, že jsem šel vodou. Střední část soutěsky byla nejuzší, na pár set metru byla šířka taková, že jsem občas zavadil batohem o stěnu. V horní části byl kaňon najednou zavalen obrovským balvanem, naštěstí se dal zprava podlézt. Kaňon zde byl střídavě úzký a široký. V poslední části byly dost vysoké stěny a několik převisů. Pak se kaňon rozšířil na několik set metrů a my vyšli z Circle Cliffs na plošinu před nimi. Na zemi byli křoviska šalvěje a hlína ušlapaná od krav. Jejich stezkou jsme pokračovali k autu, kam jsme došli asi za hodinu, ve 3 odpoledne. Zbytek cesty, jízda domů, byl opět bez větších zážitků.


Zpátky Připomínky a dotazy


U of U / CHPC / Cuma / Travel / Czech / Gulch
URL: http://voth.chem.utah.edu/~mcuma/gulch01c.html