Běžkování v Bryce Canyon NP

Tento rok konečně slušně sněží, tak se mě podařilo splnit dlouholetý plán vyjet na běžky do Bryce Canyonu. V lednu zde slušně sněžilo, bohužel jsem neměl čas, tak jsem se tam vydal v druhém únorovém víkendu.
Ze SLC jsme vyjeli asi v 7 večer a za 4 hodiny dorazili do obce Tropic, 10 mil na východ od parku, kde jsem měl zamluvený pokoj v jednom z početných motelů, ktery se jmenuje Doug's Place. Už byl zavřený, ale klíč od našeho pokoje visel v sáčku na dveřích, přesně podle předchozí telefonické domluvy. Zima je pro místní hoteliéry dosti pomalým obdobím, první noc jsme byli v motelu jedinými zákazníky. Cena byla $25 za noc, méně než polovina letní ceny, a podstatně levnější než populární Ruby's Inn, motel hned před vstupem do parku, kde v zimě nocleh stojí $45. Takže těch 10 mil dojíždění se vyplatilo. Pokoj byl jednoduchý, ale bylo zde teplo a televize měla dálkový ovladač (na rozdíl od podobně drahého pokoje v Parowanu). Jako pozornost podniku bylo v pokoji i několik výtisků Knihy Mormon ve francouzštině (to jsme s díky odmítli).
Přestože předpověd na sobotu říkala oblačno s občasným sněžením, bylo celý den jasno. Vzbudili jsme se dost pozdě a napřed se zastavili v Ruby's pro informace. Ruby's upravuje asi 30 km tratí na planině kolem motelu a směrem k parku, stezky v parku jsou neupravené. Já jsem sbalil brožurku s mapou stezek a jeli jsme ke vstupu do parku, kde je menší parkoviště pro lyžaře. Kolem poledne jsme vyrazili, nejprve k východu po upravené stezce. Tak se ale začala brzo stáčet k severu, tak jsme pokračovali mimo ni lesem podél plotu parku dál na východ. Nakonec jsme plot přelezli a za chviličku sjeli až k okraji kaňonu asi 200 m. severně od první výhlídky, Fairyland Pointu. Podél okraje kaňonu vedla stopa, ale sníh byl hodně zledovatělý, takže lyžování nebylo nic moc. Navíc stezka další asi 2 km pomalu stoupala, a místy byla i dost úzká, tak se těžko manévrovalo. Nástrahy na stezce však bohatě vynahradila okolní scenérie. Po prudkém sjezdu z kóty 8155 po úzké sledovatělé stezce jsme se objevili na zasněženém kempu a zanedlouho dojeli na Sunrise Point. Zde jsme potkali pár lidí, poobědvali a pokračovali na Sunset Point. Tou dobou už jsme měli parku dost a vydali se podél hlavní silnice zpátky k autu. Na chvilku jsme se ještě stavili ve visitor's centru, a něco po 4.30 dojeli zpátky k autu, akorát jsme viděli jak ranger zavírá výběrčí budku. Takže pro ty, co chtějí ušetřit $20, v zimě po 4.30 odpoledne mohou vidět park zadarmo. My jsme zajeli zpátky do Ruby's na večeři a pak jeli zpátky do parku, chtěli jsme vidět ty skály v noci. Bohužel se mezitím zatáhlo, tak jsme toho moc neviděli. Pár minut jsme zmrzali na Bryce Pointu a pak jeli zpátky do motelu.
Jeden den na špatném sněhu stačil, tak jsem na neděli naplánoval náhradní program. Z Tropicu vede asi 3 mílová cesta na dno Bryce Canyonu, a odtud stezka až k jeho okraji. Přes noc ale napadlo asi 5 cm sněhu a k mému překvapení byla na stezce souvislá vrstva starého sněhu, takže jsme zase nasadili lyže. Za asi 2.5 míle jsme dojeli na rozcestí z Navajo Loopem, který vede ze Sunset Pointu dolů a zase nahoru. Já jsem ještě pokračoval asi 1 km nahoru v korytě potoka směrem na západ, pokud se dalo lyžovat. Pak jsem se připojil k Dině a prošli jsme Navajo Loop (bez lyží, na lyžích by se to nedalo). Pak jsme zase nasadili lyže a sjeli dolů k autu. Celé to vzalo 2.5 hodiny, a viděli jsme Bryce Canyon z netradičních míst. Další alternativa jak se dostat do nejlepších částí Bryce zadarmo. Protože bylo jen 1.30 pm, tak jsme zajeli dalších 15 miles na východ do Kodachrome Basin State Parku, kde jsem ještě nebyl. Byli jsme tam ten den jediní návštěvníci. Prošli jsme asi 1 mílovou okružní stezku a pak zajeli k jedné z hlavních pozoruhodností, Chimney Rocku, který se poprvé na veřejnosti objevil v National Geographicu v r. 1949. Za asi 2 hodiny jsme měli parku dost a vyjeli na cestu zpátku do SLC.