Výlety v zimě 2000-2001

Víkend u Brian Head

Týden před vánocemi skončil semestr, tak jsme se rozhodli strávit víkend mimo SLC. Cílem bylo okolí lyžařského střediska Brian Head, které se nachází asi 20 mil východně od Cedar City, na západní části Markagunt Plateau ve výšce asi 3000 m. Díky tomu je tu dostatek sněhu zaručen. My jsme ale zavrhli sjezdovkami, které mimochodem nevypadají tak dobře jako na horách v okolí SLC, a naplánovali dva dny na běžkách po planinách nad Brian Head.
V pátek jsme vyjeli kolem šesté večer a za tři hodinky byli v Parowanu, obci na Interstate 15, 12 mil od Brian Head. Zde jsme měli zajištěný motel za přijatelných $28/noc. Ubytování přímo v Brian Head je totiž jako v každém lyžařekém středisku drahé, a cesta tam nezabere víc než 15-20 min.
V sobotu ráno jsme se snažili nejprve v Brian Head sehnat informace o běžkařských trasách v okolí, což je doporuřeno na jejich website. Pochopitelně jsme nikde nepochodili, sice středisko dělá běžkám reklamu, ale to je tak asi vše. Člověk tam může jezdit kudy se mu zachce, ale stopu si musí udělat sám. A protože běžkaři zde tvoží minimum návštěvníků, tak šance najít stopu někoho jiného je dost malá. Po chvíli hledání nám bylo doporučeno zajít do Georg's Ski Shop na konci obce, kde nám majitel poradil slušný okruh. Začali jsme na odbočce k Cedar Breaks a pak přes planinu na sever a po zasněžené silnici na vrchol nejvyšší hory v okolí, Brian Head Peaku. Bylo sice jasno, ale fučel silný a studený severák. Možná i díky tomu bylo v okolí překvapivě málo sněžných skůtrů, za celý den jsem jich napočítal jen asi 20, takže jejich smrad a hluk ani moc neotravoval. Sníh ale nestál za moc, na planině vítr odvál skoro všechen prašan tak jsme jeli skoro po ledu a na cestě na Brian Head byly jenom koleje on sněžných skůtrů, takže taky žádná stopa. I proto nám celý okruh zabral skoro celý den, asi 5 hodin.
Na neděli jsem měl naplánovanou trasu po okraji Cedar Breaks. K mému nemilému překvapení jsou v Cedar Breaks pořád povoleny sněžné skůtry, i když National Park Service je na jaře v parcích zakázal. Asi si vlivná lobby příznivců tohoto "sportu" vymohla vyjímku. Naštěstí bylo stejně zima a větrno, jako v sobotu, takže jsme jich potkali jen málo, možná 10, což byla nádhera ve srovnání se stovkami, které jsem tu viděl před rokem. Další pozitivum bylo, že tu byl před námi někdo na běžkách a udělal stopu mimo trasu po skůtry. Tato vedla asi 2 míle po Cheesman Overlook, z ní asi druhá polovina vedla po značené trase, kterou tu každý rok označuje Park Service. Pro srovnání, označují asi 10 mílovou trasu po skůtristy. Takové jsou tady priority. Od Cheesmana jsme pokračovali ještě chvíli na jih po silnici na Sunset Overlook, kde jsme to otočili. Zpátky k autu jsme dojeli tak akorát jak přišla studená fronta a začalo sněžit. Než jsme ale stačili sjet do Parowanu, tak se fronta přehala a bylo zase slunečno. Takže cesta zpátky proběhla zase bez komplikací.

Fotky